Vítejte u 3. dílu našeho seriálu, zaměřeného na správný výběr respondentů pro výzkumné dotazování. Budete seznámeni se způsoby výběru populačního vzorku a na konci vás seznámíme se základními typy dotazníkového setření.

Proč je výběr vzorku důležitý?

Výběr vzorku je pro proces výzkumu nepostradatelný, protože špatně zvolený vzorek respondentů může zkoumaný problém zkomplikovat nebo zcela znehodnotit. Pokud hledáme odpovědi na konkrétní otázky, týkající se určitých oblastí, vždy bychom měli zkoumat skupiny osob, které s nimi souvisí.

Příklad:

Pokud se budete ptát dítěte na internetové bankovnictví, jistě nezískáte relevantní informace.

Hlavním předpokladem, pro dobře zvládnutý výzkum, je správné definování cílové skupiny respondentů, kteří Vám poskytnou relevantní informace. Bez tohoto kroku se nedá výzkum považovat za plnohodnotný.

Způsoby výběru vzorku

Podrobněji se podíváme na obecně uznávané způsoby výběru vzorku:

Vyber-vzorku
  • Prostý náhodný výběr
  • Systematický náhodný výběr
  • Stratifikovaný náhodný výběr
  • Vícestupňový shlukový výběr

Prostý náhodný výběr

Je vhodný pro zkoumání obecných problémů. Respondenti jsou vybírání náhodně, bez jakéhokoli pravidla. Prostý náhodný výběr můžeme přirovnat k “losování“, kde má každý respondent stejnou šanci na výběr.

Tímto způsobem se dají lehce pokrýt všechny vlastnosti populace. Výsledky je však třeba brát obecně.

Příklad:

Ředitele knihovny zajímá, jak muži a ženy rozdílných věkových kategorií hodnotí služby knihovny. Na pultech knihovny proto nechá umístit dotazníky, na které mohou odpovědět všichni uživatelé knihovny. Dotazník zjišťuje spokojenost s knihovními službami, věk a pohlaví.

Z příkladu vyplívá, že každý uživatel knihovny má stejnou šanci vyplnit dotazník. Jsou v něm zahrnuty všechny předpoklady pro získání responsí od různých věkových skupin různých pohlaví.

Systematický náhodný výběr

Je nastaven k výběru každého n-tého případu. Například každý desátý.

Jedná se o typický způsob firem a organizací, které si vedou databázi potenciálních respondentů (registrovaní uživatelé určité služby, seznam zákazníků, vlastní databáze kontaktů). Z těchto potenciálních respondentů se vybere každý n-tý případ, kterému se zašle dotazník k vyplnění.

Tento způsob je efektivní, ale není zde 100% zaručeno pokrytí celého vzorku populace.

Příklad:

Webový portál poskytující e-mailovou službu zašle na každý padesátý e-mail dotazník zkoumající funkčnost e-mailové schránky.

Stratifikovaný náhodný výběr

Spočívá ve vytvoření úzce zaměřené skupiny – straty -, do které zařadíme jedince s požadovanými vlastnostmi. Například vytvoříme skupinu, kterou budou tvořit muži do 18 let. Z této skupiny jsou následně náhodně vybráni jedinci, na kterých je prováděn výzkum.

Příklad:

Z databáze registrovaných uživatelů obchodního portálu jsou vybráni zákazníci mužského pohlaví do 18 let. Náhodným způsobem se vybere část jedinců z této skupiny, kterým je zaslán dotazník spokojenosti s nakupováním.

Tímto způsobem výběru vzorku se dá lehce vybrat požadovaná cílová skupina s určitými vlastnostmi, kterou potřebujete zkoumat. Tento způsob je vhodné použít, pokud se zaměřujete na konkrétní oblasti výzkumu a na konkrétní cílovou skupinu.

Vícestupňový shlukový výběr

Je podobný stratifikovanému náhodnému výběru, ale není tak úzce zaměřený. Nevytvářejí se straty, nýbrž přirozená seskupení lidí (klastry). Z těchto seskupení lidí jsou většinou náhodně vybíráni respondenti pro výzkum.

Příkladem může být výběr diváků divadla v určitém městě:

Vícestupňový shlukový výběr- výběr vzorku

Typy dotazníkového šetření

Mezi nejvyužívanější typy dotazníkového šetření patří:

  • Papírové dotazníky
  • Online dotazníky
  • Telefonické dotazníky
  • Dotazníky vyplňované s tazatelem
  • Poštou distribuovaný dotazník

Pokud si nevíte rady s výběrem typu dotazníkového šetření, zvažte možnou návratnost* dotazníků. V dnešní době jsou nejčastěji využívanými typy dotazníkového šetření, papírové a online dotazníky, které jsou časově i finančně nejméně náročné.

V příštím díle opustíme oblast obecného kvantitativního výzkumu a zaměříme se na problematiku správné a snadné tvorby dotazníků.

Předchozí díly: 

V případě otázek, návrhů a připomínek (nejen k seriálu) nás neváhejte kontaktovat na Facebooku, Twitteru, G+ nebo mailem.

Slovníček pojmů

  • Návratnost – procento získaného počtu vyplněných dotazníků.
  • Respondent – účastník výzkumu, který odpovídá na otázky.
  • Straty – úzce zaměřené skupiny jedinců.
  • Klastry – přirozená seskupení lidí.

Vytvořte si svůj vlastní dotazník nebo anketu zdarma

Budete překvapeni, jak je jednoduché všechno připravit a rychle získat odpovědi. Pomůže vám více než 100 šablon a mnoho užitečných funkcí.

Vytvořte si vlastní dotazník